Paralelní životy III. - Pro zaměstnavatele

 

Vážení zaměstnavatelé, je skvělé, že jste se dostali až sem!


 

NEVŠEDNÍ INTERAKTIVNÍ ZÁŽITEK I VE VAŠÍ FIRMĚ!

Chtěli by jste, abychom přijeli s naší "psycho-budkou" až k Vám? Není problém, stačí nás kontaktovat na m: 602 344 922 pí. Markétu Matouškovou


 

 

Víte, jak důležitou roli v životě lidí s „omezením“ můžete hrát právě Vy ??

 

V projektu Paralelní životy III. se Vám pokusíme tuto důležitou úlohu objasnit a to formou, která Vás určitě překvapí, a věříme, že také zcela změní Váš pohled na toto složité téma.

 

Právě pro Vás připravujeme naprosto unikátní audiovizuální mobilní zařízení, s kterým přijedeme až k Vám! Pokud nám umožníte jeho jednodenní instalaci v prostorách Vaší společnosti, připravíte nejen sobě, ale i Vašim zaměstnancům nevšední zážitek, jehož největším pozitivem bude významná změna společenského postoje k ožehavému tématu.

 

upoutávka na film z audiovizuální mobilní instalace zde: 

 

Věděli jste například, že v současné společnosti je poměrně vysoký výskyt duševních nemocí? Přibližně 27% Evropanů dospělého věku trpí v rozmezí jednoho roku některou z duševních poruch a to znamená, že někteří z nich mohou být i v řadách Vašich zaměstnanců!

Duševní onemocnění a práce:

Práce má význam pro kvalitu života u „zdravých“ lidí stejně jako u lidí s duševním onemocněním. Pomáhá rozvíjet jejich sebedůvěru a schopnost zacházet s vlastní nemocí. Je důležitá jako aktivita, příležitost pro sociální kontakty a pro začlenění se do místní komunity.

 

Nejenom z těchto důvodů chtějí lidé s duševním onemocněním pracovat a mnozí z nich pracují s nejvyšším možným nasazením. Podle své kvalifikace se uplatňují na různých pracovních pozicích, a to jak na odborných a kvalifikovaných, tak na těch pomocných. U některých z nich nemoc nemá vliv na pracovní výkon, u dalších ho ovlivňuje pouze dočasně. Lidé s duševním onemocněním často uvítají práci méně náročnou z hlediska stresu, nebo na snížený pracovní úvazek.

Zaměstnavatele lidí s duševním onemocněním podporuje stát prostřednictvím různých výhod, dotací a slev na daních. O těchto nástrojích Vás budeme podrobně informovat na těchto stránkách.

 

 0

autor vtipu: MUDr. Milan Hanusek

 

Úspěšnost zaměstnávání lidí s duševním onemocněním:

Statistiky zahraničních organizací, které pomáhají lidem s duševním onemocněním získat místo na otevřeném trhu práce, uvádějí úspěšnost přibližně 60%.

 

Zahraniční výzkumy dále uvádějí, že tři zaměstnavatelé ze čtyř vnímají zkušenost se zaměstnáváním osoby s duševním onemocněním jako pozitivní.

 

0

autor vtipu: MUDr. Milan Hanusek

 

Mýty a fakta o duševním onemocnění:

 

Ve společnosti stále přetrvávají některé mýty o duševním onemocnění. Ty mohou vytvářet nedorozumění, zmatek a někdy i strach ve vztahu k zaměstnávání lidí s duševním onemocněním. Pojďme se nyní podívat na ty nejrozšířenější.

 

Mýtus: Duševní onemocnění je totéž jako mentální postižení

Fakt: Jedná se o dvě naprosto odlišné věci. Mentální postižení není nemoc a nedá se léčit - je to trvalý stav, který se projevuje sníženou úrovní rozumových schopností (IQ nižší než 70). Naproti tomu duševní onemocnění je nemoc, dá se léčit a v některých případech i zcela vyléčit. Nepostihuje intelekt člověka. Lidé s duševním onemocněním mají běžně vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání. Některé příznaky nemoci a vedlejší účinky léků spojených s léčbou duševního onemocnění ale mohou mít vliv například na schopnost soustředění.

 

Mýtus: Z duševní nemoci se nelze uzdravit.

Fakt: Dlouhodobé studie ukazuji, že léčba většiny lidí s duševním onemocněním prokazuje skutečné zlepšení stavu nemocných. Existuje řada léčebných metod a podpůrných opatření, které umožňují mnoha lidem s duševním onemocněním úspěšně fungovat v jejich soukromém a pracovním životě.

 

Mýtus: Duševně nemocní mohou být nebezpeční nebo agresivní.

Fakt: Tento předsudek je posilován médii, která informují o lidech s duševní nemocí jako o násilnících. Lidé s duševním onemocněním ale nejsou nebezpečnější nebo agresivnější než kdokoli jiný. Výzkumy ukazují, že pouze 3-5% ze všech násilných činů je spácháno lidmi s vážnou duševní nemocí a naopak je mnohem pravděpodobnější, že se tito lidé sami stanou obětí násilných trestných činů.

 

Mýtus: Lidé s duševním onemocněním nemohou pracovat a nepracují.

Fakt: Lidé s duševním onemocněním mohou být úspěšní napříč celým spektrem pracovních míst, stejně jako lidé zdraví. Pro depresi, tedy chorobně smutnou náladu se léčili např. Jim Carrey, Harrison Ford, Elton John nebo Ota Pavel. Pro schizofrenii byl opakovaně hospitalizován např. nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1994 John Nash či básník a překladatel Ivan Blatný.

 

Mýtus: Pokud člověk potřebuje pomoc, aby získal zaměstnání, není připraven pracovat.

Fakt: Žádost o pomoc je projevem zdraví, nikoli nemoci. Profesionálové nejsou určeni k tomu, aby za člověka s duševním onemocněním pracovali, ale aby mu pomohli zorientovat se na trhu práce, ukázali mu možnosti, podpořili rozvoj jeho dovedností souvisejících s prací a zprostředkovali další užitečné kontakty.

 

Mýtus: Přítomnost člověka s duševním onemocněním negativně ovlivní vztahy na pracovišti.

Fakt: Tato situace může v praxi nastat, pokud není pracovní kolektiv předem dostatečně informován nebo z jiných důvodů nepřijme osobu s postižením. Především pokud je člověk s postižením příjemcem invalidního důchodu, je vhodné neformálně vysvětlit podřízeným či spolupracovníkům, že důchod slouží ke kompenzaci osobních problémů a potřeb, které s sebou duševní onemocnění přináší (i když tyto potřeby nemusí být na první pohled zřejmé).

 

Mýtus: Pokud jednou zaměstnám člověka s duševním onemocněním (resp. s jakýmkoli postižením), je problém jej propustit.

Fakt: jedná se o typický předsudek – zákoník práce už mnoho let neobsahuje žádná ustanovení o zvláštní ochraně osob se zdravotním postižením v pracovně právních vztazích.

 

 

0

autor vtipu: MUDr. Milan Hanusek