Syndrom vyhoření je vážný stav, který může mít výrazné dopady na zdraví, osobní i pracovní život. Je důležité vnímat varovné signály a nezlehčovat je jako „běžný stres“. Prevence spočívá zejména v péči o duševní hygienu, zdravém životním stylu, dobré organizaci práce a budování podpůrných vztahů. Pokud už vyhoření nastane, je na místě vyhledat odbornou pomoc.
Co je syndrom vyhoření?
Syndrom vyhoření, známý také jako burnout, je stav dlouhodobého fyzického i psychického vyčerpání, který vzniká zejména v důsledku chronického stresu a nerovnováhy mezi očekáváním a realitou. Nejde o náhlý problém – vyhoření se rozvíjí postupně, často plíživě, a proto bývá těžké jej včas rozpoznat.
Typicky postihuje lidi v profesích s vysokou odpovědností nebo náročnou péčí o druhé například zdravotníky, učitele, sociální pracovníky či manažery. Ohroženi jsou ale i studenti, rodiče na mateřské nebo lidé v náročných životních situacích.
Příčiny syndromu vyhoření
Na vzniku se podílí kombinace pracovních i osobních faktorů. Mezi nejčastější patří:
-
- dlouhodobé přetížení a vysoké pracovní nároky,
- nemožnost ovlivnit rozhodování,
- nedostatek uznání, špatná firemní kultura, konfliktní kolektiv,
- nesoulad mezi hodnotami člověka a prostředím, ve kterém působí,
- workoholismus, perfekcionismus, neschopnost říct „ne“,
- nedostatek sociální opory.
Právě kvalitní vztahy a opora okolí působí jako významný ochranný faktor.
Jak se vyhoření projevuje?
Příznaky jsou rozmanité a objevují se v tělesné, psychické i sociální rovině:
-
- Fyzické projevy: chronická únava, nespavost, bolesti hlavy, zažívací potíže, oslabená imunita, kardiovaskulární problémy.
- Psychické projevy: apatie, ztráta radosti, cynismus, úzkosti, deprese, podrážděnost, pocity méněcennosti.
- Pracovní projevy: pokles výkonu, časté chyby, zapomínání, neochota spolupracovat.
- Sociální dopady: zhoršení vztahů, konflikty, izolace.
Fáze syndromu vyhoření
Vývoj probíhá postupně, v několika stádiích:
- Nadšení – člověk je plný energie a zapálení, často zanedbává odpočinek a osobní život.
- Stagnace – počáteční elán opadá, objevují se první známky nespokojenosti a potřeba věnovat se i jiným oblastem života.
- Frustrace – vznikají pochybnosti o smyslu práce, nespokojenost s kolegy, klienty nebo nadřízenými, přidávají se první zdravotní a psychické potíže.
- Apatie – práce se stává jen zdrojem obživy, mizí motivace a chuť cokoliv měnit.
- Vyhoření – přichází celkové fyzické a psychické vyčerpání, deprese, úzkosti a ztráta smyslu.
Autor: Kristýna Šmigolová DiS.
Zdroje:
- https://www.fakturoid.cz/almanach/zdravi/syndrom-vyhoreni
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_vyho%C5%99en%C3%AD
- https://www.oapraha.cz/blog/syndrom-vyho%C5%99en%C3%AD-co-je-jak-mu-p%C5%99edej%C3%ADt
- https://www.zzmv.cz/syndrom-vyhoreni
- https://tymbe.cz/blog/clanek/syndrom-vyhoreni
- https://nevypustdusi.cz/2021/03/07/syndrom-vyhoreni-na-home-office/
- MAROON, Istifan. Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků: teorie, praxe, kazuistiky (původním názvem: Burnout bei Socialarbeitern. Theorie und Interventionsperspektiven). Překlad Kateřina Lepičová; Odpovědná redaktorka PhDr. Renata Heringová. 1. vyd. Praha: Portál, 2012. 152 s. ISBN 978-80-262-0180-9.
- KALLWASS, Angelika. Syndrom vyhoření v práci a v osobním životě (původním názvem: Burnout-Syndrom). Překlad Petr Babka; Odpovědný redaktor Pavel Zach. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 139 s. ISBN 978-80-7367-299-7.
