Deprese je jedním z nejčastějších duševních onemocnění současnosti. Podle odhadů jí trpí stovky milionů lidí po celém světě. Přesto kolem ní stále koluje řada mýtů a předsudků. Není to jen „špatná nálada“ či „slabost“, ale závažná nemoc, která ovlivňuje psychiku i tělo a může ohrožovat život.
Deprese je komplexní onemocnění, které zasahuje psychiku, tělo i sociální vztahy. Přestože je velmi rozšířená, často bývá podceňovaná. Včasné rozpoznání příznaků a vyhledání odborné pomoci může zásadně zlepšit kvalitu života nemocného a v mnoha případech mu zachránit život.
Pokud máte podezření na depresi u sebe nebo blízkého člověka, neváhejte kontaktovat praktického lékaře, psychiatra nebo psychologa. Pomoc existuje a je dostupná.
Jak se deprese projevuje?
Typickými příznaky jsou hluboký smutek, beznaděj, úzkost, pocity viny a méněcennosti. Postižený ztrácí schopnost radovat se z věcí, které jej dříve těšily, vytrácí se zájem o koníčky, práci i blízké. Časté jsou i problémy s koncentrací, nerozhodnost a zpomalené myšlení.
Nemoc se však neprojevuje pouze psychicky. Deprese bývá doprovázena tělesnými symptomy, například poruchami spánku, ztrátou energie, změnami chuti k jídlu, bolestmi hlavy či trávícími obtížemi. Někdy dokonce napodobuje jiná somatická onemocnění, což komplikuje diagnostiku.
Velkým rizikem deprese jsou sebevražedné myšlenky. Depresivní člověk má až třicetinásobně vyšší pravděpodobnost, že se o sebevraždu pokusí. Proto je nezbytné brát varovné signály vážně a vyhledat odbornou pomoc.
Proč deprese vzniká?
Jednotná příčina vzniku deprese neexistuje. Na rozvoji se podílí kombinace biologických, psychologických i sociálních faktorů:
- Genetika – vyšší riziko mají lidé s rodinnou zátěží.
- Stres a trauma – dlouhodobý nebo akutní stres, úmrtí blízkého, ztráta zaměstnání či rozvod.
- Typ osobnosti – náchylnější jsou úzkostní a sebekritičtí lidé.
- Vlivy v dětství – nepřiměřená kritičnost rodičů, týrání či zneužívání.
- Fyzické zdraví a léky – některá onemocnění mozku, hormonální poruchy či užívání určitých léků mohou depresi vyvolat.
- Často jde o kombinaci více faktorů, které spustí onemocnění u člověka s určitou vnitřní predispozicí.
Různé podoby deprese
Deprese se neprojevuje vždy stejně. Liší se délkou trvání i závažností. Mezi hlavní formy patří:
- Lehká deprese – pokles nálady, přetrvávající únava, ale schopnost fungovat s větším úsilím.
- Středně těžká deprese – obtíže vykonávat běžné denní činnosti, výrazná ztráta zájmu.
- Těžká deprese – beznaděj, sebevražedné myšlenky, odmítání jídla a izolace.
- Specifickými typy jsou například sezónní afektivní porucha (zimní deprese), poporodní deprese, dystymie (dlouhodobá mírná forma deprese) či bipolární porucha, kdy se střídají fáze deprese a mánie.
Léčba a pomoc
Dobrou zprávou je, že deprese je léčitelná. Neobejde se však bez odborné pomoci. Základními přístupy jsou:
- Psychoterapie – pomáhá zvládat myšlenky, emoce a životní situace.
- Farmakoterapie – antidepresiva zlepšují chemické procesy v mozku; účinek nastupuje po několika týdnech.
- Další metody – fototerapie, spánková deprivace, v závažných případech i elektrokonvulzivní terapie.
Klíčovou roli hraje také podpora blízkých trpělivost, empatie a respekt k tomu, že deprese není lenost, ale nemoc. Odsuzující výroky typu „vzchop se“ stav nemocného naopak zhoršují.
Autor: Kristýna Šmigolová DiS. 2025
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Deprese
https://www.nzip.cz/clanek/682-deprese-formy-a-prubeh
HUUB, Buijssen. Deprese – jak pomoci a neztratit sám sebe: Průvodce pro rodinu a přátele. Grada Publishing a.s, 2021. ISBN 8027112532.
Svoboda, M. (Ed.), Češková, E., & Kučerová, H. (2015). Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál.
